|
Ahoj přátelé, kamarádi a příznivci PROGRES...
(14.5.) Tak jsem už z cest doma, bylo to fajn, možná se k tomu výletu přece jen ještě vrátím na své stránce (později). Teď doháním resty, vracím se zas k normálu - odpoledne mě už čeká zkouška s Progres, chceme připravit jednu zatím nehranou skladbu. Pomalu začnu pracovat se slovenskými kamarády na přípravě aspoň malé slovenské koncertní šňůry, doufám, že to nebude jen tak zbytečná práce a že z toho snad něco vyjde.
* * *
(20.4.) Jsem teď zrovna ve španělské Granadě, kousek nad námi se tyčí stále zasněžené pohoří Sierra Nevada (skoro čtyřticícovky), dole velké vedro. Pomalu se sunu ještě níž, chci se mrknout do Gibraltaru a pak na pár dní do Maroka. Potom ještě Sevilla, Cordoba, Valencia, Barcelona, no všechno to zní moc hezky... Nebudu psát žádný deník, je to jen poznámka na vysvětlenou pro ty, kterým právě neodpovídám na emaily...(pv)
* * *
13.4. koncert - H-klub - Šumperk. Plno, příjemný klubík, milí pořadatelé, posluchači i fandové, dle mého názoru slušný zvuk. Docela vyvedený koncert. Rádi se někdy vrátíme.
* * *
Ve víru dalších událostí jsem úplně zapomněl okomentovat naše vystoupení v Tovéři u Olomouce. Po letitých pokusech uspořádat koncert někde v Olomouci, nebo aspoň poblíž, se toho nakonec ujal náš kamarád, dlouholetý fanda a taky muzikant Tomáš. Ač pořadatelský amatér, připravil a zařídil všechno sám perfektně (prý s pomocí zdejšího starosty) - děkujeme. Typický sálek, zřejmě bývalé Sokolovny, mi připomenul časy našeho tancovačkového vystupování v době příprav Dialogu. I přes velkou snahu zvukařů asi nebyl zvuk nejlepší, za to reakce plného sálu byla bezvadná a pro nás samozřejmě příjemná. Myslím, že se koncert docela vydařil. Nicméně, čím dál častěji vzpomínám na doby, kdy jsme mohli mít vlastního zvukaře, Pavel Skyba byl prakticky šestým členem kapely, zúčastnil se dokonce i zkoušek a mohli jsme se kdykoliv spolehnout, že náš zvuk bude vždycky naprosto v pořádku. I když samozřejmě tehdy nebyli k dispozici tak kvalitní aparatury jako dnes. Myslím, že dnešní systém nájemních firem není zas tak špatný, většinou se i dobře známe, ale bohužel ta jistota už ani taková být nemůže.
V Brně se pak, co se týká zvuku, možná sešlo těch faktorů víc. Přesto jsem moc rád, že kromě těch posluchačů, kteří se zřejmě ocitli v nějaké, zvukově opravdu špatné zóně, bylo i hodně těch, co si koncert užili a byli spokojeni. A ještě jen pro vysvětlení těm, kteří celou diskusi po koncertě v Brně moc nechápali. Muzikant na jevišti většinou vůbec neví, jak to přesně v danou chvíli vypadá v sále, důvěřuje zvukařům, s kterými to předtím pečlivě nazkoušel, během koncertu vlastně pak ani nějak moc reagovat nemůže, věnuje se naplno muzice. Pokud z jeviště vnímá reakce posluchačů v sále, tak jako jsme je vnímali my, má prostě pocit, že je všechno bezvadné a koncert se prostě daří. Chápu, že v některém místě to nemusí být dokonalé (nebo třeba je to i dokonce zvukově vysloveně špatné), ale stejně mám pocit, že mezi slušnými lidmi by k tak zlobným následným reakcích docházet nemělo. Tohle jsem opravdu nikdy nechápal u masových sportů: včera můj úžasný dokonalý idol - dnes nenáviděný idiot, co nedal gól. Myslel jsem, že tohle milovaný bigbít nemůže postihnout a je mi z toho trochu smutno. Holt časy se mění ... ale vždyť je to přeci jen rock and roll ...
* * *
Tak máme za sebou vyprodaný koncert v Semilassu. Atmosféru si většinou všichni pochvalují, bohužel už čtu také výtky ke zvuku. Semilasso je na ozvučení dost velký problém vždycky, už na místě jsem slyšel velmi rozdílná hodnocení, vzadu a na okrajích sálu téměř vždy pochvala, ve středu a vpředu to prý nebylo dobré. Bohužel se právě v Semilassu vždycky akustika příchodem návštěvníků zásadně změní, na zkouškách se to tedy moc vychytat nedá. Příště se na to zaměřím víc. Multimediální ukázkou Dialogu jsme chtěli trochu přiblížit tenhle projekt hlavně mladším posluchačům, kteří atmosféru koncertů osmdesátých let samozřejmě neznají. Dobře si uvědomujeme, že to byl kdysi hodně pionýrský počin, dnešní technické možnosti jsou už ale na mnohem vyšší úrovni, proto jsme se i přes velký zájem ani k uvedení celého Dialogu nechtěli vracet, znamenalo by to asi vše úplně předělat k obrazu dneška.
Kapela děkuje všem, že v tak hojném počtu přišli, někteří vážili na koncert cestu opravdu z daleka, děkujeme taky za výbornou atmosféru - a zase někdy někde ahoj ...
* * *
První letošní koncert jsme odehráli v Litoměřicích 19. ledna. Bylo to v novém, hodně velkém sálu místního kulturáku. Měl jsem z toho trochu strach, nehráli jsme tu určitě mnoho let. Bylo to ale výborné, sál byl celkem slušně zaplněný, nálada opravdu výborná. Děkujeme všem věrným fanouškům. Přivezli jsme i naše kamarády, dechovou sekci " Divoké větry", některé naše skladby s nimi dostanou opravdu ten správný tah a sound podobný původním nahrávkám. Na starších deskách jsme dechovou sekci docela často používali. V Litoměřicích jsme odehráli taky část Dialogu audiovizuálně, tedy s projekcí, abychom si to ještě jednou před brněnským vystoupením vyzkoušeli.
* * * V pátek 16.12.11 jsme absolvovali velmi příjemný koncert v Písku, v Divadle pod čarou. Jako předkapela vystoupili písečtí kamarádi - Primátor Dittrich - a zahráli výborně. My jsme odehráli v opravdu příjemné atmosféře prakticky vše , co umíme, nálada byla vpravdě domácká. Potkal jsem se se všemi kamarády, které jsem poznal v letošním pozdním létě, když jsme spolu s Romanem pár dní projížděli na kolech krajem jeho dětství a mládí. Roman mě taky seznámil se spoustou svých zdejších přátel a mimo jiné i velmi zajímavých osobností. Do Písku se vždycky těším a mám to tam moc rád...
* * * Nedávný koncert v brněnském Rondu, kde jsme vystoupili jako předkapela Uriah Heep, byl pro nás v začátku hodně nervózní, ale prý to nakonec dopadlo velmi dobře. UH totiž přijeli pozdě, před halou se už tlačily ve velmi chladném počasí početné davy, pořadatel ale diváky dovnitř nepustil, dokud si UH nenastaví zvuk. A oni se s tím párali opravdu velmi pomalu a rozvážně. Nakonec už bylo nutné netrpělivý dav pustit do sálu a tak jsme se my vůbec nedostali ani ke zkoušce, ani k nastavení zvuku. Začínali jsme tedy takříkajíc přímo " z voleje". V první skladbě jsme na začátku trochu zaimprovizovali, aby si zvukař mohl zvuk nastavit aspoň trochu. Stihnul to docela rychle a zvuk byl prý, podle pozdějšího referátů několika brněnských kolegů muzikantů, docela slušný. Jako typická předkapela jsme ale museli ještě vydržet i jenom minimální nasvícení, v závěru to už osvětlovač ale sám nevydržel a přeci jen to trošku rozsvítil...
* * *
V tuto chvíli, jen několik minut po státním pohřbu prezidenta Václava Havla, jsem si vzpomněl na fotku "četky" z koncertu k výročí listopadu. Chtěl jsem ji původně zvěřejnit jako vtípek, že máme nového zpěváka... Fotka měla totiž krásně dvojznačný titulek :
"Václav Havel, zpěvák a kytarista Pavel Váně"
teď už zůstává jen vzpomínkou na velkou osobnost, které všichni vděčíme za mnoho ...

|